Jak se fotí psi - Základy
Jak se fotí psi – Základy fotografování psů
Pokud chceme fotografovat psy, musíme znát alespoň pár nejdůležitějších věcí. V dnešním článku si je popíšeme.
Autor: Aneta Jungerová
Začneme od začátku: když se rozhodneme jít fotit, musíme si určit cíl naší práce. Chceme fotky v pohybu, portrét, sport, nebo všechno dohromady? Připravíme si tedy potřebné věci, abychom docílili požadované fotografie. Důležité jsou rekvizity jako balonky, pamlsky, kšiltovky, sluneční brýle, zkrátka všechno co budete chtít použít pro zdárné focení. Nezapomínejte na fototechniku. Vezměte si s sebou radši více věcí než méně, protože potom se vracet pro náhradní baterku do fotoaparátu je zbytečné. Zkuste se také podívat na fotografie na internetu, abyste získali inspiraci. Inspirace vám dodá chuť do práce.
Zásadně chodíme fotografovat ráno, kdy je ještě jemné sluníčko, nebo odpoledne, kdy slunce zapadá a už není tak vysoko. Jiné je to samozřejmě v létě i v zimě, ale pokud nebudeme fotit na přímém ostrém slunci (to platí i když je zataženo, protože zdroj světla je stejný), kdy nejsou takřka žádné stíny, vyvarujeme se spoustě chyb. Světlo dělá fotku a dobrou fotku dělá dobré světlo. Proto pokud máme možnost, vybírejme si pečlivě dobu na fotografování.
Důležitá věc je výběr vhodného místa. Rozhodně se vyplatí jít za město. Pokud máme k dispozici vlastní auto, můžeme vyjet někam ven. Nejlépe na louku, posekané pole, k rybníku, potoku, do lesa, zkrátka do přírody, kde vás nic a nikdo nebude rušit. Všímejme si pozadí, to je na fotce velmi důležité. Pokud máme rušivé pozadí jako například budovy, auta, elektrické vedení, sloupy apod. fotku to zkazí. Další důležitý, a už více náročný, prvek je horizont. Pokud fotografujeme psa, například portrét, dávejme si pozor na „useklou“ hlavu horizontem. Někde stačí opravdu jen popojít dopředu nebo dozadu nebo změnit úhel fotografování a výsledná fotka je o mnoho lepší. Někde s tím nic neuděláme, potom je lepší volit terény v podobné barvě tak, aby přechod nebyl moc ostrý.
Velký problém při fotografování je kontrast černé a bílé barvy. Jak fotit černobílého psa nebo černého psa na sněhu? Problém je v tom, že každá barva má jinou hodnotu EV (jiný jas) a propast mezi černou a bílou je opravdu veliká. Musíme si uvědomit, zda chceme mít pěkně vyfoceného psa nebo okolí. Pokud fotíme černého psa na sněhu, můžeme to částečně vykompenzovat snížením hodnoty EV na fotoaparátu do mínusových hodnot. Vždy je lepší mít podexponovanou (tmavší) fotku, než přeexponovanou (přepálenou, světlejší), protože v druhém případě se s tím už moc nenadělá. Tzv. přepaly mohou vzniknout na černé i bílé a je to vlastně ztracení kresby. Je lepší, když ztratí kresbu sníh, než černý pes, který je objektem našeho snažení a pokud přepálený sníh opravdu nebije do očí, není to zas taková tragedie. Případné přepaly můžeme zmírnit ještě v počítači pomocí úrovní.
Vybrali jsme si místo. Světlo máme pěkné a za zády. To je důležité, pokud nechceme záměrně fotit nějaké umělecké fotografie. Co a jak nyní nastavit? Na fotoaparátu se nastavují tři podstatné věci – clona (ovlivňuje hloubku ostrosti), ISO (citlivost) a čas. Tyto parametry mají na sebe vzájemný vliv a je dobré si o tom něco nastudovat, než začneme fotit.
ISO způsobuje na fotce šum či jakési zrno, které fotografii ubírá na kvalitě. (Proto, pokud můžeme, nastavme ho na co nejnižší hodnotu.) Zkusme si, při jaké hodnotě ISO už fotka viditelně šumí (i po zvětšení) a snažme se toho vyvarovat. Clona způsobuje rozostření pozadí. Čím nižší clona, tím vyšší rozmazání okolí na které neostříte. Kámen úrazu je v tom, že při fotografování portrétu můžeme mít zaostřený nos a oči rozmazané, takže na nejnižší clonu také raději nefotíme. A čas je doba, kterou světlo působí na čip. Čím rychlejší čas, tím tmavší fotka, ale ostřejší.
Každý by si měl zjistit, při jaké cloně funguje jeho objektiv nejlépe a kdy nejlépe ostří a tím se také řídit. Pokud fotíme portréty, kde je pes v klidu, tak zde stačí delší čas, vyšší clona a nízké ISO. Zkusme si takto všechny možné varianty s nastavením a potom si v počítači fotky prohlédneme a hledejme nedostatky a naopak. Každý program vám ukáže EXIF – tedy parametry, při kterých byla fotografie pořízena. Podle nich můžeme určit, jaké nastavení nám vyhovuje nejlépe.
U dobrého fotografa hraje také výraznou roli cit pro fotografii. Časem už budeme tak profesionálně deformovaní, že pojedeme autem a uvidíme místo, kde by byla skvělá fotka. Fantazie je velmi důležitá, proto vnímejme svět kolem sebe a představujme si, jak by to vypadalo, kdybysme tam chtěli fotit... Možností je nepřeberné množství a i když fotíme různé psy na stejných místech, divák by stejné místo neměl poznat. Důležitá je hlavně praxe, fotit, fotit a fotit.
Tento článek byl napsán pro portál www.sedmikrasky.eu
